Navigace  |  Obsah  |  Vyhledávání
CSENDEFRRUNLHU

Občané tudy ->

Přeskočit navigaci

Navigation

 



 

Über Denkmäler ins Märchen

logo Přes památky do pohádky

Tisková verze:

ikona souboru, Bild öffnet in neuem Fenster

Popis trasy Přes památky do pohádky

Jindřichův Hradec – Dolní Skrýchov – Dolní Radouň – Kostelní Radouň – Okrouhlá Radouň – Horní Radouň – Světce – Deštná – Červená Lhota – Pluhův Žďár – Studnice – Velký Ratmírov – Svatá Barbora – Rýdův kopec – Děbolín – Letiště Jindřichův Hradec – Rybník Prostřední polívka – park sv. Jakuba – Jindřichův Hradec

Dolní Skrýchov

Špýchar

Volně stojící podélná jednopatrová budova z počátku 19. století pochází z období pozdního baroka. Detailní empírové vzory dokládají práci lidového mistra. Objekt je památkově chráněn od roku 1958. V současné době zde sídlí Galerie Špejchar, kde se pořádají různé krátkodobé výstavy, a to i velmi známých výtvarníků. Součástí galerie je též pečlivě upravená zahrada s kamennými díly na břehu řeky Nežárky.

Kostelní Radouň

Kostel svatého Víta

Tento farní kostel se připomíná již od roku 1348. Z původní stavby je dosud zachován gotický presbytář a sakristie. Nachází se zde tři oltáře, dřevěná barokní kazatelna, varhany, Boží hrob se soškou Jezulátka a betlém. Ve věži kostela jsou umístěny dva zvony- Zvon „Malý“ a Zvon „Maria“. Další dva zvony „Prostřední“ a „Nejmenší“ byly v době I. světové války zabaveny, následně roztaveny a využity pro válečné účely. Nynější podobu nabyl kostel v roce 1876, kdy byla rozšířena lod' chrámu a přistavěna věž s hodinami.

Pověst vážící se ke kostelu:

Tento chrám měl původně stát na návrší kopce Kubalov, mezi obcemi Okrouhlá a Horní Radouň, aby byl kostel uprostřed farnosti. A právě tam se začalo stavět. Jaké však bylo překvapení lidu, když druhý den po navršeném zdivu nebylo ani památky a vše bylo nalezeno na místě dnešního kostela v Kostelní Radouni. Ve stavbě na Kubalově se pokračovalo, ale práce byla marná, zdivo nepřibývalo, za to se však navyšovaly zdi v Kostelní Radouni, kde se také kostel nakonec postavil.

Druhá pověst praví, že jednoho dne kázal v kostele pan farář a pod kazatelnou zahlédl čerta, který se mu posmíval. Kněz se rozhněval a jako trest čertovi uložil, aby na některém z kopců v okolí vystavěl nový chrám a to do okamžiku, než na konci zítřejší ranní bohoslužby vyřkne „Amen“. Čert se celou noc snažil a při vyřknutí farářova slova „Amen“ si posledním kladeným kamenem celou stavbu zničil. Jak se kameny se valily, čert uslyšel farářův smích. Usedl tedy na jeden z kamenů a dal se do pláče. Do kamene, na kterém seděl, vytlačil důlek. Kámen s tímto dolíkem je tam dodnes. Tato pověst dala také jméno kopci „Čertův kámen“ mezi obcemi Kostelní Radouň a Lodhéřov.

Socha svatého Jana Nepomuckého

Významnou chráněnou památkou v areálu místního hřbitova je kamenná socha svatého Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka, znázorňující světce ušlechtilé tváře, pohlížejícího na Ukřižovaného, jehož v obou rukou drží. Socha byla postavena v roce 1771 na náklady místního kněze Šebestiána Václava Želivského.

Zajímavost:

Z Kostelní Radouně pochází rod Vítězslava Nováka (narodil se zde otec tohoto skladatele).

Okrouhlá Radouň

Kaple sv. Václava

Původní kaple z roku 1874 byla podkovovitého tvaru  se sedlovou střechou a věží. Za komunistického vedení kaple pomalu chátrala, až byla v roce 1975 zbořena. V roce 2012 byla na stejném místě vystavěna nová menší kaple sv. Václava – vysvěcena 28. 9. 2012.

Horní Radouň

Kaple sv. Jana Nepomuckého

V jedné z místních částí Horní Radouně - Bukovka je možné vidět kapličku sv. Jana Nepomuckého z 19. století.

Deštná

Kostelíček sv. Jana Křtitele

Renesanční kostelíček byl vystavěný nad Svatojánským pramenem počátkem 17. století. Nedaleko kostelíčka se nacházejí lázně, kde se uzdravilo mnoho lidí, především vojáků z třicetileté války. Kostelíček býval díky léčivému prameni poutním místem, které o svátku sv. Jana Křtitele navštěvovalo až 8.000 poutníků. V kostelíčku jsou umístěny obrazy, z nichž pro Deštnou nejvýznamnější, zobrazující pověst o nalezení svatojánského pramene, je umístěn nad vchodem.

Zajímavost:

Léčivý pramen zázračně objevila jistá Kateřina Urbánková v r. 1599. Na místě později objeveného pramene se jí na poli zjevil vysoký muž s mládenečkem nad sníh bílým. Pozdvihl ruku k nebesům, hlavu třikrát sklonil a zmizeli. Na místě vytryskly tři pramínky léčivé vody. Svého času byly tyto lázně velmi oblíbeným místem soutěžícím v popularitě i s Karlovými Vary. Dozvukem bývalé slávy je v dnešní době také již pozapomenutá značka minerální vody Deštenky.

Kostel sv. Ottona

Založení původně dřevěného kostela spadá do období před 1. pol. 13. století. Je pravděpodobně spjato s německými rytíři a kolonisty, kteří  přišli z okolí Bamberka, kde žil a je pochován biskup Otto. Tomuto svatému byl v Království českém zasvěcen pouze kostel v Deštné. Před hlavním oltářem pod dlažbou je skrytý hrobový sklípek, kde byli pohřbíváni příslušníci okolní šlechty, kněží a bohatí měšťané. V kamenné dlažbě je uloženo několik náhrobních kamenů. Krásná barokní kazatelna  z roku 1675 vyobrazuje postavy čtyř evangelistů. Na stříšce kazatelny je socha sv. Ottona. Při významných příležitostech zdobí interiér kostela milostná soška Deštenské madonyz počátku 15. století. Od roku 1948 zde zvoní zvony nazývané Václav a Marie.

Více informací na: www.farnost-recice.cz

Červená Lhota

Filiální kostel Nejsvětější Trojice

Na návrší v parku stojí starobylá zámecká kaple Nejsvětější trojice. Jednoduchá renesanční stavba je dochována takřka v původní podobě z druhé poloviny 16. století. Mladšího data jsou oba vstupní portály, přístavek venkovní kazatelny a štítová zvonička. Zajímavý je hlavně nápaditý dřevěný strop, který symbolizuje nebeský Jeruzalém. Nejzajímavějším prvkem interiéru je bezpochyby náhrobek Jana Káby z Rybňan z roku 1564, na němž se připomíná i pět jeho zemřelých dětí. Tato úmrtí připomíná i o čtyři léta mladší epitaf Janova syna Zikmunda. Ústředním motivem obou děl je ukřižování, kde pod krucifixem klečí zemřelí členové rodiny Kábů z Rybňan. V současné době je funkčním římskokatolickým kostelem s pravidelnými bohoslužbami. Probíhají zde také církevní svatební obřady.

Zámek Červená Lhota

Gotická tvrz v údolí Dírenského potoka na žulovém skalním útesu vznikla již ve 14. století. Přehrazením potoka a odtěžením skalní šíje se skála změnila v ostrov. V roce 1530 se majiteli tvrze stali rytíři Kábové z Rybňan. Jan Kába z Rybňan nechal starou gotickou tvrz přestavět na pohodlnější renesanční zámeček, zvaný od té doby Nová Lhota. Pojmenování Červená Lhota se objevuje až od počátku 17. století, podle barvy zámku (vyšlo z pověsti). Součástí zámeckého areálu je přírodně krajinářský park, který získal svou dnešní podobu  na přelomu 19. a 20. století. Mezi nejoblíbenější atrakce parku patří Zámecký rybník, který nabízí velmi pěkný pohled na celý zámek.

Zajímavost:

Bylo zde natočeno mnoho pohádek a filmů. Z nejznámějších např. Zlatovláska, O kráse a štěstí, Svatby pana Voka, Pan Tau, O zatoulané princezně, aj. Červená Lhota se objevila i v jednom z dílů Nemocnice na kraji města – Nové osudy.

Pověst: Jak přišla Červená Lhota ke svému jménu

Když zámek vystavěli, byl smetanový až bílý a nikoho by asi ani nenapadlo malovat ho křiklavě rudou. Údajně k tomu došlo kvůli smutné události, která se stala kdysi za Kábů z Rybňan – pánů, kteří se mezi sebou pořád handrkovali a hádali. Manželka jednoho z nich Johanka prý byla protestantka, přestože v kraji vládlo katolictví. Její muž Gutrama byl dokonce jedním z těch, co den co den klekávali pod křížem a modlili se k Bohu. To Johanku vytáčelo do nepříčetnosti, ale mnoho nesvedla. Teprve když její muž zemřel, rozhodla se všechno, co připomínalo jeho katolický fanatismus, vyházet z domu. Popadla i památný kříž Kábů z Rybňan a chtěla ho hodit z okna do rybníku. Vtom se však stáhla mračna, zablesklo se, zahřmělo a ve dveřích se zčistajasna objevil ďábel. Popadl bezbožnou aristokratku do svých spárů a odnesl ji do pekla. Ještě předtím však její hlavou třikrát udeřil do fasády zámku a její krví namaloval na zeď kříž. Pozdější majitelé se ho mnohokrát snažili přemalovat, ale on se vždycky následujícího dne ráno objevil znovu. I přišli na to, že je potřeba vymalovat zámek červeně, aby pekelné znamení nebylo vidět. Rychle tak učinili, zámek se zabarvil rudě a získal příznačné jméno Červená Lhota. Duch bezbožné Johanky tu prý za deštivých nocí dodnes bloudí po chodbách a hledá navěky ztracený klid.

Více informací na: www.zamek-cervenalhota.eu

Pluhův Žďár

Kostel Narození Panny Marie

Dominantou obce je kostel Narození Panny Marie společně se sousedním zámkem. Původně tu stála jen kaple z roku 1542, která byla vystavěna nad studánkou s léčivou vodou. Tehdy byl držitelem zdejšího panství Václav z Vojslavic. Začátkem 18. století byla přistavěna loď kostela s rákosovým stropem a přestavěna a zvýšena věž kostela, na kterou byly umístěny železné hodiny. Jednoduchý kostel má obdélnou plochostropou loď s trojbokým závěrem, před západním průčelím stojí hranolová věž se zvonicí. Interiér zdobí barokní kazatelna z konce 17. století s pozdně gotickou sochou Panny Marie s Ježíškem. V presbytáři kostela byli pochováni někteří bývalí držitelé panství a členové jejich rodin.

Zámek Pluhův Žďár

V blízkosti kostela stojí zámek, bývalá středověká tvrz, který je kulturní památkou zařazenou i na seznam nejohroženějších památek. První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1267, kdy byl jejím majitelem Pluh z Rabštejna. Tvrz byla přestavěna na renesanční zámek v první polovině 17. století, ten pak prošel o sto let později barokními úpravami. Zámek vystřídal v průběhu let spoustu majitelů.  Ke konci 18. století koupil zámek kníže Václav z Paaru, jehož rod vlastnil Pluhův Žďár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Roku 1928 odkoupil zámek Bedřich Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. V období socialismu byl zámek Benešům zabaven a využíván jako JZD, v roce 1992 jim byl v restituci vrácen. Rodina Benešova se postarala o to, aby zámek opět lákal k zastavení.

Lodhéřov

Kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla v Lodhéřově je vidět ze širokého okolí. Připomíná se již v roce 1297 a postupem času prošel mnohými změnami, o raně gotický vzhled objekt přišel při barokních úpravách v roce 1642. Kostel v současné podobě má gotický presbytář a tři lodě. Roku 1779 byly před vstupem do kostela postaveny barokní sochy sv. Jana a sv. Tadeáše.

Zajímavost: Čertův kámen

Nad Lodhéřovem se tyčí nejeden kopec, nejvyšší z nich se nazývá „Čertův kámen“ a jeho vrchol leží v nadmořské výšce 659 m. Jedna z pověstí praví, že zde sídlil čert, který když se rozzlobil, házel kolem sebe obrovské kameny. Ty kameny jsou tam rozházeny dodnes.

Svatá Barbora

Na místě zvaném Svatá Barbora v lese mezi Děbolínem a Ratiboří stojí stejnojmenný kostel a myslivna. Nejstarší zpráva o poustevnickém kostele sv. Barbory je v pergamenové listině ze dne 18. 6. 1503, kterou uděluje kardinál Petr odpustky kajícím křesťanům, aby v jisté dny vykonali pobožnost v tomto kostele a přispěli k jeho ochraně. Kostel nechal postavit český šlechnic Jindřich z Hradce. Bývalo to známé a hojně navštěvované poutní a výletní místo nejen jindřichohradeckých občanů. Domek, který sloužil původně jako poustevna, byl roku 1888 zbořen a na jeho místě postavilo hradecké panství myslivnu ve švýcarském stylu. V polovině 17. století byly postupně pořízeny dva poboční oltáře, nově sklenut presbytář a později i loď.  Koncem 18. stol. byl kostelík zrušen a prodán jindřichohradecké vrchnosti za 100 zl. Od roku 1975 je v soukromém vlastnictví.

Děbolín

Boží muka na Rýdově kopci

Boží muka na Rýdově kopci se nacházejí na turistické stezce Děbolín - Sv. Barbora. Stojí na nejvyšším okolním bodu 553 m n. m. Boží muka jsou postavena kombinací kámen a zdivo a pocházejí z druhé poloviny 17. století. Stavitelé použili dobový renesanční sloh.

Kamenná sloupová Boží muka

Boží muka na jihovýchodním okraji zástavby, tzv. Černá kaplička, se nacházejí na cyklostezce Jindřichův Hradec - Děbolín naproti stavení č.p. 61. Pocházejí z konce 15. století, jsou celá z kamene a odrážejí gotický sloh.

Boží muka u Vyhlídky Karla Zvěřiny

Tato sakrální stavba, tzv. Bílá kaplička, se nachází na vršku 525 m n. m. v blízkosti letiště u cyklostezky Jindřichův Hradec - Děbolín. Je zhotovena v kombinaci kámen a zdivo. Pochází z 2. poloviny 17. století. Stavitelé použili v dolní části prvek gotiky a horní části prvky renesanční.

Jindřichův Hradec

Kostel sv. Jakuba

Mezi Jakubským dvorem a Sládkovým kopcem stála již v 16. století pozdně gotická svatyně, ke které vedla křížová cesta, jež nechali postavit jindřichohradečtí měšťané. Roku 1605 dala kostelík obnovit měšťanka Marie Maxmiliána Hohenzollern, žena Jáchyma Oldřicha z Hradce. Koncem 18. století neušel kostel vlně rušení podobných svatyní a začal pak sloužit zdejší vojenské posádce jako skladiště střelného prachu.  Stavba byla v polovině 19. století stržena a na jejím místě byl vystavěn kostel v novogotickém slohu. V té době pod ním nechal hrabě Evžen Černín zbudovat rodinnou hrobku. Poslední Černín byl do hrobky uložen roku 1932.

Křížová cesta

Křížová cesta v Jindřichově Hradci stoupá od břehu řeky Nežárky dnešními Mertovými sady až ke kostelu sv. Jakuba už od 16. století. Podobu 11 zastavení nechala znovu obnovit Anna Beerová roku 1693, 12. zastavení bylo později doplněno (1869). Jednotlivá zastavení tvoří výklenkové kaple, v jejichž nikách byly původně umístěny malby představující pašijové výjevy. Plechové desky s malbami byly v havarijním stavu a postupně tak ze všech zastavení odstraněny. Opětovné umístění obrazů do kamenných stél proběhlo v červenci 2014. Křížová cesta prošla v průběhu času řadou změn a rekonstrukcí a byla rozšířena na celkem čtrnáct zastavení. U kostela sv. Jakuba byla nově umístěna pamětní deska Anny Beerové, která byla donátorkou křížové cesty v době jejího vzniku. Křížová cesta ke svatému Jakubu je nemovitou kulturní památkou evidovanou v Ústředním seznamu kulturních památek.

Další vybrané památky Jindřichova Hradce navazující na trasu

Nežárecká brána

Brána zvaná též Linecká se jako jediná dochovala z původních tří městských bran, které byly, podobně jako přilehlý bývalý jezuitský seminář, součástí městského opevnění ze 14. století. Původně byla brána nižší, zvýšena byla v pozdně renesančním období do podoby se střílnami a sedlovou střechou. Věž byla ještě jednou zvýšena a v roce 1879 ozdobena hodinami od místního hodináře Martina Rezka.

Bývalá jezuitská kolej

Byla postavena na přelomu 16. a 17. století nákladem Adama II. z Hradce a jeho německé manželky Kateřiny z Montfortu, na jejíž přímluvu povolal Adam v roce 1594 do města jezuity. Tehdy bylo na hradbách zbouráno přes 20 domů a na jejich místě postaveny dva mohutné objekty určené jezuitům – kolej a později protější seminář. V roce 1773 byla jezuitská kolej zrušena a přeměněna na kasárna, v nichž byl ubytován granátnický prapor. Nyní se ve zrestaurovaných prostorách nachází muzeum fotografie.

Kaple sv. Máří Magdalény

K rozsáhlému areálu bývalé Jezuitské koleje v centru města neodmyslitelně patří i raně barokní Kaple sv. Máří Magdalény, jíž nechal v první polovině 17. století vystavět Vilém Slavata. Řadí se k nejstarším barokním svatostánkům v Čechách.

Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou vyhlídkovou věží

Starému městu dominuje proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie s věží, jehož nárožím prochází 15. poledník v. d. Tento gotický chrám pochází z 2. poloviny 14. století. V roce 1506 byla ke kostelu přistavena tzv. Špulířská kaple, která je významnou ukázkou jihočeské gotiky. V kryptě pod presbytářem jsou uloženy ostatky pánů z Hradce a rodu Slavatů. Věž vysoká 65 m získala svou nynější podobu po ničivém požáru města v roce 1801. Veliký zvon z kostelní věže nechal odlít měšťan Hanuš Knauer za peníze, které prý jeho kůň vyhrabal ve stáji. Zvon měl tak mohutný hlas, že jej bylo slyšet na dvě hodiny cesty.

Areál minoritského kláštera s Kostelem sv. Jana Křtitele

Kostelem sv. Jana Křtitele vznikal již ve 13. století, stavba kláštera souvisí s příchodem minoritů do města. K vidění je unikátní gotická architektura a nástěnné malby, dále Křížová chodba, Soukenická kaple a kaple sv. Mikuláše, která bývá někdy označována jako perla vrcholné gotiky v jižních Čechách. Tyto a další zajímavé prvky vytvářejí z celého komplexu ojedinělou památku středoevropského významu.

Státní hrad a zámek

Monumentální soubor budov Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci, prohlášený v roce 1996 národní kulturní památkou, patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v ČR. První zmínky o hradu jsou z roku 1220. Po požáru roku 1773 byl celý v ruinách a až na počátku 20. století prošel důkladnou opravou.

Na třetím nádvoří jsou k vidění vznosné arkády a dále zahrada s renesanční stavbou Rondel. Zámek nabízí tři prohlídkové trasy – Adamovo stavení, Středověký hrad a Apartmány 18. a 19. století. Dále se v areálu nachází studna s nádhernou renesanční mříží, černá věž s hladomornou a vyhlídkovým ochozem a dochovaná černá kuchyně, kde podle pověsti vařila Bílá paní kaši pro místní chudinu. V držení panského sídla se vystřídaly tři šlechnické rody – Páni z Hradce, Slavatové a Černínové z Chudenic.

Pověst vážící se k zámku:

Se zámkem je spojena pověst o Bílé paní Perchtě z Rožmberka, která žila v 15. století. Špatné vztahy mezi jejím otcem Oldřichem a manželem Janem z Lichtenštejna kvůli malému věnu vyústily v kletbu Jana uvalenou na Perchtu. Na svém smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, avšak ta mu odpustit odmítla. Jan nad ní proto před smrtí vynesl kletbu. Perchta se má pro svou zatvrzelost jako přízrak zjevovat na panstvích svých předků, dokud se v prach nerozpadnou. Podle nasazených rukaviček předvídá budoucnost. Pokud je viděna v červených rukavičkách, upozorňuje na požár. Černými rukavičkami varuje před neštěstím nebo před smrtí a bílé rukavičky předvídají dobrou událost jako narození dítěte či svatbu.

Více o Jindřichově Hradci na: www.jh.cz

16.4.2014 10:00:16 - aktualisiert 25.2.2015 15:40:47 | gelesen 6023x | Vladislav Sochna

Suche



 
Informační středisko město Jindřichův Hradec © 2011  |  Panská 136/I, 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika
tel. +420 384 363 546  |  e-mail: info@jh.cz
Mobile Version der Webseite
load