Kolmo kolem lokálky - 27km
Popis trasy Kolmo kolem lokálky
Jindřichův Hradec – Dolní Skrýchov – U Kanclova – Rodvínov – Jarošov nad Nežárkou – okraj obce Hostějeves – Nekrasín – Nová Včelnice – Černý les – Mlýnský les – Horní Skrýchov – Dolní Skrýchov – Jindřichův Hradec
Tisková verze (*.PDF):
Linie obousměrné cyklotrasy „Kolmo kolem lokálky“ vychází z města Jindřichův Hradec, které je křižovatkou cykloturistických tras. Nejprve je trasa vedena proti proudu řeky Nežárky až do Jarošova nad Nežárkou, kde řeka vzniká soutokem dvou potoků Kamenice a Žirovnice. U Kanclova můžeme porovnat dva různé rozchody kolejí (úzkorozchodnou trať do Nové Bystřice a normálněrozchodnou do Jihlavy). Dále trasa vede po silnici II/132, kde se u Hostějevsi stáčí doleva na Nekrasín a pokračuje až do Nové Včelnice. Odtud pak příjemná cesta lesními komplexy směřuje zpět do Jindřichova Hradce. Celá cyklotrasa dlouhá 27 km křižuje železniční koleje celkem osmkrát a je lépe sjízdná právě v uvedeném směru.
Více o Jindřichově Hradci na www.jh.cz.
Jindřichohradecké úzkokolejky
Již více než století patří neodmyslitelně k Jindřichohradecku dvě lokálky s rozchodem kolejí pouhých 760 mm (tzv. bosenský rozchod), což je přibližně polovina rozchodu normálních kolejí (1435 mm).
Starší trať dlouhá 33 km vedoucí do Nové Bystřice byla otevřena roku 1897 jako první veřejná úzkokolejka na českém území. Druhá trať vede z Jindřichova Hradce do Obrataně přes Novou Včelnici a Kamenici nad Lipou. Měří 46 km a vlaky po ní poprvé vyjely o Vánocích roku 1906. Původní čtyřkolejnicové řešení, kdy úzkorozchodná kolej leží uvnitř normálněrozchodné koleje, bylo změněno v roce 1985 kvůli náročné údržbě na tříkolejnicovou splítku, kde každý rozchod má jednu vlastní a jednu společnou kolejnici.
Během letní sezóny jsou z Jindřichova Hradce vypravovány oblíbené parní vlaky s historickými vagóny, které jsou taženy některou z parních lokomotiv pocházejících z let 1898–1958. Tratě slouží i dopravě nákladní. K tomu se používají tzv. podvalníky – speciální podvozky, na které jednoduše najedou normální nákladní vagóny. V 50. letech minulého století byly dodány nové motorové lokomotivy, které převzaly nákladní i osobní dopravu a postupně tak vytlačily parní lokomotivy. Po téměř třiceti letech došlo v roce 1992 k náročnému návratu páry zpět na koleje. Bylo potřeba obnovit dávno nepoužívané technologické zařízení, z nevzhledných zarostlých vraků vagónů (některé byly používány také jako kůlny či králíkárny) se podařilo složitými renovacemi získat zpět tyto historické skvosty a dnes si v nich lidé mohou vychutnat krásy jihočeské krajiny.
Tato jindřichohradecká rarita přestála války, posuny hranic, plánovanou likvidaci, šestinásobnou změnu vlastníka a provozovatele, až ji nakonec zachránila privatizace a od roku 1998 se o ni stará akciová společnost Jindřichohradecké místní dráhy, která obě tratě odkoupila za symbolickou 1 Kč.
Více na www.jhmd.cz.
Dolní Skrýchov
Touto místní částí J. Hradce prochází kolejová splítka vedoucí z jindřichohradeckého nádraží, po které jezdí vlaky do Obrataně (trať č. 228), Nové Bystřice (č. 229) a Jihlavy (č. 225). Trať do Obrataně se zde odděluje a překračuje řeku Nežárku železničním ocelovým příhradovým mostem z přelomu 19. a 20. století, který svým kvalitním zpracováním dokládá zručnost našich předků a je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. V obci se nachází Galerie Špejchar s přilehlým sochařským parkem, která nabízí stálé výstavy obrazů, koláží a fotografií.
Rodvínov
První zmínky o obci, která je staršího slovanského původu, jsou z roku 1319. Obec se dříve jmenovala Rodínov, ale v roce 1924 byl název úředně změněn na Rodvínov. V obci se nachází mimo jiné 700 let starý památný dub.
Jarošov nad Nežárkou
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340. Z Jarošova nad Nežárkou učinila proslulou obec Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla, která se výrazně podílela na záchraně blatského kroje a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. Protékají zde říčky Kamenice a Žirovnice, které od svého soutoku tvoří řeku Nežárku.
Nekrasín
V Nekrasíně se roku 1817 narodil kněz a vychovatel Vojtěch Hlinka, později známý pod svým literárním pseudonymem František Pravda, který psal mravoučné povídky z venkovského prostředí.
Nová Včelnice
První zmínka o městě pochází z roku 1360. V 17. století koupil obec španělský šlechnic Bartoloměj Paradys de la Saga. Jeho žena dala obci německý název Neu Oetting vycházející z oslavné pouti do bavorského Alt Oettingu, kterou uspořádala jako díkůvzdání za svou záchranu před utonutím při rozvodnění rybníka Kalich. Později se užíval český překlad Nový Etynk a dnešní název vznikl podle knížecích včelích zahrad zvaných Včelnice.
Pamětní deska na domě čp. 88 je věnována herci Rudolfovi Hrušínskému, s městem je dále spjat například herec Luděk Munzar, či právník bojující za práva českého národa Jan Slavík. Další zajímavostí obce je barokní zámek z roku 1786, Kostel Nanebevzetí Panny Marie a obloukový kamenný most u Zámeckého rybníka ze středověku. Dříve město bohatlo díky první české továrně na houně, haleny a koňské přikrývky a později (1906) její význam vzrostl díky vybudování úzkokolejné železnice z Jindřichova Hradce do Obrataně.
Ve městě se nachází budova textilní společnosti Tebo a. s., která se orientuje na výrobu speciálního a unikátního textilu. O životě dělníků v této továrně (dříve nazývané Lamidor) ve svých literárních dílech píše Josef Roubíček, známý pod pseudonymem J. R. Hradecký, který vyrůstal v rodině tkalce a musel při tkalcovství pomáhat.
Horní Skrýchov
První zmínka o obci je z roku 1384. U železniční zastávky úzkorozchodné tratě vedoucí do Obrataně se nacházejí boží muka zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.
