Jindrovou stezkou za rybníky - 39km

logo Jindrova stezka

Popis trasy:

Hlavní trasa

Jindřichův Hradec  –  Vajgar -  Voborský rybník - Jindřiš – Hamerský potok - Jindrova naučná stezka (Jindřišské údolí) – Vítkův Hrádek – Blažejov – Malý Ratmírov –  Ratmírovský rybník - Vlčice – Střížovice – Střížovický rybník – Pleso - Lomy – Dolní lomský rybník – Spolkový rybník - Kunějov – Kačležský rybník - Kačlehy – Hrutkov –  Otínský rybník – rybník Jednotář – Otín – Jindřichův Hradec

Prodloužená trasa

Jindřichův Hradec  –  Vajgar - Voborský rybník -  Jindřiš – Hamerský potok - Jindrova naučná stezka (Jindřišské údolí) – Vítkův Hrádek – Blažejov – Malý Ratmírov –  Ratmírovský rybník - Vlčice – rybník Hejtman – Střížovice – Vosecký rybník – Šachovka - Krvavý rybník – Pleso - Lomy – Dolní lomský rybník - Spolkový rybník - Kunějov – Kačležský rybník - Kačlehy – Hrutkov –  Otínský rybník – rybník Jednotář – Otín – Jindřichův Hradec

qr jindrovou



Tisková verze (*.PDF):

ikona souborujindrovou, obrázek se otevře v novém okně

Rybník Vajgar  (49 ha)

Nachází se uprostřed města Jindřichův Hradec. Dnešní název vznikl počeštěním a zkomolením německého názvu z 18. Stol. Weiher (rybník) na Vajgar (Bajgar). Vajgar leží na Hamerském potoce několik set metrů před jeho ústím do řeky Nežárky. První písemná zmínka pochází z roku 1399, kdy už byl zcela jistě součástí opevnění hradu. Rybník nemá klasickou sypanou hráz. Barokní kamenný most z 18. Stol s barokními plastikami a obloukem historického osvětlení od Františka Křižíka ho rozděluje na Malý a Velký Vajgar. Uprostřed Velkého Vajgaru se nachází uměle vytvořený ostrůvek, který nechal v 19. století přes zimu navršit hrabě Černín pro svou manželku Karolínu. Rybník však nesloužil jenom k chovu ryb.  Chránil jako vodní příkop hrad před nepřáteli a dodával vodu pro pilu a mlýny.  Vznikla zde také plovárna, uchytil se i Bruslařský spolek. Do sportovní kapitoly Vajgaru patří bezpochybně i založení Veslařského spolku, který v Jindřichově Hradci působí dodnes.

Zajímavost: Od roku 1993 se každý rok na rybníku Vajgar koná tradiční veslařský závod Chalupa Cup. Kterého se účastní i mezinárodní veslařští šampioni, z nichž jedním je i náš jindřichohradecký rodák a olympijský vítěz Václav Chalupa, podle kterého je i tento veslařský závod pojmenován. 

Hamerský potok

Hamerský potok pramení 1,5 km jihovýchodně od Horních Dubenek na jižním svahu Skelného vrchu v Jihlavských vrších. Na celém toku směřuje převážně jihozápadním směrem a napájí řadu rybníků, z větších např. Nadýmač, Bělohradský rybník, Býkovecký rybník, Kudrnův rybník, Šerý rybník, Doubrava, Korytník, Meziříčský rybník, Hejtman, Ratmírovský rybník a Vajgar. Teče pozvolna převážně lučinatou krajinou až na úsek s větším spádem a balvanitým korytem mezi Ratmírovským rybníkem a Jindřiší. Od obce Blažejov do Jindřiše protéká kaňonem zvaným Jindřišské údolí. V Jindřichově Hradci se Hamerský potok vlévá do řeky Nežárky. Délka toku je cca 43 km.

Více informací na: http://www.hamerskypotok.cz/

Rybník Voborský nazývaný Střelnice

Rybník je nazýván Střelnice, neboť na místě dnešního rybníku se dříve nacházela střelnice. Podél železniční tratě se dochovala zeď, která měla chránit vlak před střelbou ze střelnice.

Jindrova naučná stezka

Vlastní stezka v délce 11 km vede z Jindřichova Hradce přes Jindřiš, Blažejov do Malého Ratmírova údolím Hamerského potoka. Stezka je v terénu rozdělena na 4 části.  Po celé délce trasy je umístěno celkem 21 naučných informačních panelů, které jsou doplněny dětskou částí určenou pro předškolní a mladší školní věk. Naučná stezka vypráví o potoku samotném a o obyvatelích z jeho okolí.

Více informací na: http://www.hamerskypotok.cz/pages/nauC48Dna-stezka.php

Ratmírovský rybník (80 ha)

Nachází se u vesničky Malý Ratmírov přímo na Hamerském potoce. Historicky je nepřímo datován v listině z roku 1255. Jde o velké darovací privilegium Vítka z Hradce pro Jindřichohradeckou komendu řádu Německých rytířů. Pravidelné zmínky o Ratmírovském rybníku máme až od roku 1416, těsně před husitskými válkami. V 15. století přešel Ratmírovký rybník do majetku pánů z Hradce. Spolu s rybníky Mutyněvským, Hejtmanem, Komorníkem, Krvavým a Vajgarem byl po svém zdokonalení (zvýšení hráze) kolem poloviny 16. století zapojen do důmyslné rybniční soustavy, zbudované hejtmanem hradeckého panství Jakubem Šťastným (Pušperským) z Pleší, jehož dílo v oboru rybníkářství je srovnatelné se slavnými rožmberskými odborníky Štěpánkem Netolickým a Jakubem Krčínem z Jelčan. Soustava v této podobě přetrvává a je využíván až dodnes. V současné době je Ratmírovský rybník využíván jako významný rekreační rybník.

Zajímavost: Na listině darovacího privilegia Vítka z Hradce se nacházela ještě jména hradeckých dvořanů Radmír, Hostěj a Mutina, kteří byli na listině zapsáni jako svědkové. Jejich jména se uchovala v místních názvech několika zdejších obcí, jako v případě Malého Ratmírova.

Hejtman u Střížovic (69 ha)

Rybník leží na povodí Hamerského potoka nedaleko obce Střížovice.  První zmínka pochází z roku 1571. Byla sepsána tehdejším telčským hejtmanem Floriánem Pravětickým z Radvanova. Z tohoto zápisu o díle vyplývá, že v místech dnešního rybníka již existoval menší rybník o neznámém názvu. Rybník Hejtman byl budován v letech 1567-1571. Právě v tuto dobu se stal pan Zachariáš z Hradce a na Telči nejvyšším zemským hejtmanem na Moravě, a proto hejtman na Telči, Florián Pravětický z Radvánova, dal nově vybudovanému rybníku jméno Hejtman.

Střížovický rybník (17 ha)

Rybník ležící nedaleko obce Střížovice byl zbudován před rokem 1955 jako vodohospodářské dílo. Je využíván k chovu ryb, především kapra.

Vosecký rybník (7 ha)

Menší rybník u úzkokolejné železniční tratě J. Hradec - N. Bystřice. Rybník je součástí rozsáhlé rybniční soustavy převážně průtočných rybníků vázaných na Hamerský potok a jeho přítoky mezi Strmilovem a Blažejovem. Rybník samotný má převážně písčité dno, jen menší plochy dna v nátokové části rybníka jsou pokryty menší vrstvou bahnitých sedimentů. Jedná se o evropsky významnou lokalitu zařazenou do evropského seznamu. Nejvýznamnějším druhem obnaženého dna je zde puchýřka útlá (Coleanthus subtilis), jejíž populace za příznivých okolností vytváří téměř souvislé porosty na ploše cca 1,5 ha.

Krvavý rybník (137 ha)

Rybník Krvavý se nalézá nedaleko obce Člunek a je součástí přírodní rezervace Krvavý a Kačležský rybník. První písemná zmínka je uváděna v roce 1497. Roku 1550 přešel na panství Telč. Hejtman panství Florián Pravětický z Radvanova nechal původní hráz prokopat a vystavět novou. Dosáhl tím zatopením větší části neúrodných blat v okolí Člunku.  Veškeré práce na rybníku byly provedeny v letech 1572-1574 a to do podoby, jak jej známe dnes. Zároveň se vybudovala i druhá hráz, která zabraňovala vytékání vody do dnešního Kačležského rybníku. Původní název rybníku byl Zármutek, a to na znamení smutku z úmrtí Kateřiny z Waldštejna, manželky majitele panství Zachariáše z Hradce. Název se mezi místními lidmi neujal a ti nadále rybníku říkali Krvavý či Krvavec podle zabarvení hlinitého dna do červena.  

Zajímavost: Na rybníku lze také shlédnout ostrov, který před více jak 130lety obdivoval velice známí malíř Antoním Chittussi. Právě on zachytil tehdejší malebnou scenérii rybníka a přilehlého rašeliniště na plátno. Obraz vystavoval i ve Francii a nyní se nalézá v Národní galerii v Praze.

Kačležský rybník (197 ha)

Lze ho spatřit mezi obcemi Číměř, Člunek a Kačlehy, odkud béře své dnešní pojmenování.Společně s Krvavým rybníkem byl vyhlášen r. 1994 za přírodní park jako významné hnízdiště ptactva s výskytem vydry a orla mořského. S výstavbou rybníku začal někdy po roce 1551 hejtman hradeckého panství Jan Šťastný Pušperský. Odvážně přepažil potok Hostici (dnes Koštenický potok) hrází. Stavba rybníka a hlavně hráze se nedařila. Lze říci, že až téměř po 40 letech za hejtmana Jana Zelendara, byl řádně dostaven. Historie také mluví o tom, že s dostavbou pomáhal samotný velmistr ve vyměřování nových rybníků Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Původní název rybníka byl Soused Hradecký, a to na znamení dobrých sousedských vztahů mezi majitelem rybníka Jáchymem z Hradce a držitelem bystřického panství Volfem Krajířem z Krajku. Pán z Krajku v ten čas budoval rybník Soused Bystřický (dnešní Staňkovský rybník) a potřeboval k tomu některé pozemky Jáchyma z Hradce, který mu je přátelský daroval. Proto oba rybníky měly načas společný název Soused. Původní názvy rybníku dlouho nevydržely a již roku 1610 došlo k přejmenování Souseda Hradeckého na Kačležský rybník (Soused Bystřický byl přejmenován na Staňkovský rybník).

Otínský rybník (1,50 ha)

Otínský rybník u Jindřichova Hradce využili filmaři v jedné scéně pohádky „Byl jednou jeden král“.  Rybník se objevuje v závěru, kdy král běží po hrázi ve starých hadrech za vdovou, která máchá prádlo. Jen chalupu a zámek si tvůrci do filmu přidali.

Rybník Jednotář (2,9 ha)

Doklady o založení rybníka se nezachovaly. Rybník byl zbudován před rokem 1955 jako vodohospodářské dílo. Je využíván k chovu ryb.

loga, obrázek se otevře v novém okně 

Vytvořeno 16.4.2014 9:58:18 - aktualizováno 25.2.2015 15:39:56 | přečteno 6589x | Vladislav Sochna
load