NEJ...

15 poledník v J. Hradci

Jindřichohradecká „nej“ aneb co možná nevíte…..

 

Věděli jste, že Jindřichův Hradec patří k nejmenším univerzitním městům v České republice? Nevěděli? Pak vězte, že město nad Vajgarem skýtá překvapení a unikátů daleko více.

 

Jindřichohradecké úzkokolejky. Více než století neodmyslitelně patří ke koloritu Jindřichohradecka dvě lokálky s rozchodem kolejí pouhých 760 mm, zato s délkou úctyhodných 79km. Obě tratě, Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň, dodnes slouží svému původnímu účelu. Jsou však také významnou technickou památkou a jednou z nejnavštěvovanějších turistických zajímavostí regionu. Jízda stoletým historickým parním vlakem do půvabných zákoutí České Kanady je nejen jedinečným výletem do minulosti, ale i zážitkem, který si prostě nelze nechat ujít.

Krýzovy jesličky. Jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr Tomáš Krýza vyráběl svůj unikátní betlém více jak 60 let. Jesličky obsahují celkem 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje. Roku 1936 získalo jindřichohradecké muzeum dva další cenné betlémy Emanuela a Bohdana Steinocherových, které byly nainstalovány po obou stranách Krýzových jesliček. Celé unikátní dílo je největším lidovým mechanickým betlémem na světě a právem bylo zapsáno do Guinessovy knihy rekordů. Zcela oprávněně jsou Krýzovy jesličky považovány za nejproslulejší exponát ve sbírkách Muzea Jindřichohradecka.

15.poledník. Jestli by Jindřichohradečáci měli zaručeně znát odpověď na nějakou otázku, byla by to ta, týkající se přesného času. Jindřichovým Hradcem totiž prochází 15.poledník východní délky. Turisté jeho značení najdou na nároží Kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města. Díky tomuto unikátu mají Jindřichohradečáci naprosto přesný středoevropský čas.

Rybník Vajgar. Historie jedné z dominant Jindřichova Hradce se sice píše již tisíc let, první dochovaná písemná zpráva o něm pochází ale až z roku 1399. Vajgar tvořil přirozenou součást tehdejšího městského opevnění. Dnes je rybník typickým představitelem mělké vodní nádrže s vysokým obsahem živin. Nepřehlédnutelný ostrůvek uprostřed Vajgaru dal pro svoji choť Karolínu vybudovat v roce 1860 hrabě Jaromír Černín. 49 ha velký rybník, rozdělený na Malý a Velký Vajgar, je neodmyslitelnou součástí panoramatu Jindřichova Hradce, jež zobrazují prakticky všechny propagační materiály.

Ateliéry tapiserií. Mezi Nežárkou a jednou ze dvou stok, vedoucích z Malého Vajgaru k této řece, stojí v ulici Pod hradem budova s červenou plechovou střechou – gobelínové dílny. Založila je v roce 1910 Marie Teinitzerová jako dílny pro tkaní a restaurování tapisérií. V roce 1954 byly dílny přemístěny do nově opraveného objektu v ulici Pod hradem, nyní se nacházejí v Komenského ulici, kde je možné si objednat exkurzi.

Pověst o Bílé paní.  K hradu a zámku v J.Hradci neodmyslitelně patří pověst o zjevování Bílé paní. Známější je verze o Perchtě z Rožmberka, kterou manželem vyslovená kletba odsoudila ke zjevování v podobě přízraku na panstvích jejích předků. Veřejnosti takřka neznámá legenda ale vypráví o jiné Bílé paní Markétě z Hardeka. Jeptiška krumlovská přijížděla do Hradce v řásnatém rouše bílých mnišek a byla to podle pověsti právě ona, kdo nařídil rozdávání sladké kaše chudým lidem. I nadále tak zůstává zahaleno tajemstvím, který že z přízraků se to opravdu zjevuje při prázdninových nočních prohlídkách jindřichohradeckého zámku.

Vytvořeno 28.6.2011 14:02:44 - aktualizováno 29.6.2011 10:01:03 | přečteno 8812x | marcela.kozlova
load