10. Kostely, křížové cesty + významné sakrální stavby ve městě a v okolí
Areál minoritského kláštera s Kostelem sv.Jana Křtitele
Datum založení kostela není znám, stavba kláštera souvisí s příchodem minoritů do města v roce 1320. K vidění je unikátní gotická architektura a nástěnné malby, dále Křížová chodba, Soukenická kaple a kaple sv.Mikuláše. V barokní kapli se nachází expozice církevního umění.
Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou vyhlídkovou věží.Významný gotický chrám z 2.poloviny 14.století je dominantou celého města. V kostele je vzácná křtitelnice z roku 1525 a gotická socha Madony z roku 1430. V presbyteriu je Mauzoleum Jáchyma z Hradce, v kryptě jsou pochovány ostatky pánů z Hradce a rodu Slavatů.
Františkánský klášter s kostelem sv.KateřinyGotická a barokní architektura vytváří spolu s přilehlým kostelem a domem č.p.123/II (Klášteříčkem) urbanisticky zajímavý a v historii města důležitý celek. Kostel sv.Kateřiny byl založen r. 1479, Františkánský klášter byl budován v letech 1644-1657 a Klášteříček, který původně sloužil jako špitál, pochází z roku 1534.
Kaple sv.Maří MagdalenyK rozsáhlému areálu bývalé Jezuitské koleje v centru města neodmyslitelně patří i raně barokní Kaple sv.Maří Magdaleny, jíž nechal na přelomu 20. a 30.let 17.století vystavět Vilém Slavata.
Nežárecká brána.Brána zvaná též Linecká se jako jediná dochovala z původních tří městských bran, které byly součástí městského opevnění ze 14.století.
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice. Na tomto hřbitově, r. 1582 založeném a r. 1584 vysvěceném, si vystavěli hradečtí utrakvisté se souhlasem Adama II. z Hradce v letech 1590-94 kostel.
Hřbitovní kostel sv. Václava. Původní gotický kostel je připomínán r. 1399.
Kostel sv. Jakuba s černínskou hrobkou. Připomíná se r. 1518, kdy u něho byla zřízena křížová cesta o jedenácti zastaveních. V minulém století byla rozšířena na 14. zastavení.
Pivovar a mlýn. V roce 1580 začal Adam II. z Hradce stavět pod Pluhovou baštou nový pivovar, který patřil k největším v Čechách.
Landfrasova tiskárna. Tuto budovu na Balbínově náměstí nechal pro svou tiskárnu přestavět Alois Landfras. Empírový vzhled, který se zachoval dodnes, dal budově její stavitel Josef Schaffer v roce 1827.
Langrův dům na náměstí Míru čp. 138 a 139. Má dvě popisná čísla, protože původně tu stály dva pozdně gotické domy, teprve později spojené a renesančně přestavěné. Současně byl přistavěn nárožní arkýř. Zatímco přední a zadní trakt domu je přibližně z let 1530-1540, nádvorní arkádová pavlač byla postavena o něco později. Do roku 1579 jsou datována sgrafita a výjevy ze Starého zákona, kterými se dům liší od okolních. Podle tradice je dům č. 139 jedním z nejstarších ve městě.
Stará radnice. Poprvé se připomíná r. 1493, kdy na ní byla vybudována věžička, na které umístil mistr Hanuš z Prahy nový orloj (údajně jde o tvůrce pražského staroměstského orloje).
Židovský hřbitov. Jihozápadně od města na výšině nad levým břehem Nežárky, kdysi části panské zahrady sloužící jako sokolnické cvičiště, byl okolo roku 1400 založen židovský hřbitov.
