Sakrální památky a stavby

Sakrální památky se staly nedílnou součástí většiny našich obcí i měst.
Židovský hřbitov + Synagoga
Jihozápadně od města na výšině nad levým břehem Nežárky, kdysi části panské zahrady sloužící jako sokolnické cvičiště, byl okolo roku 1400 založen židovský hřbitov. V letech 1557 a 1576 byl rozšířen a ohrazen dřevěným plotem. Patří k nejstarším židovským hřbitovům v Čechách.
Židovské ghetto tvořilo několik domů v dnešní Školní ulici, na nároží s ulicí Kostelní vznikla po polovině předminulého století synagoga v průčelí s gotickými okny a románským vlysem ve štítě. V roce 1952 se stala synagoga, vedena jako kulturní památka ČR, modlitebnou Církve československé husitské.
Od května do října denně s výjimkou sobot a židovských svátků, v době od 9:00 do 17:00 hodin.
Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie
Původně gotický kostel, postaven ve 2. polovině 14. století. Nádvořím kostela prochází 15. poledník východní délky a jeho součástí je věž, z níž je překrásná vyhlídka na město i okolí a je přístupná veřejnosti.
Kostel sv. Kateřiny s františkánským klášterem a klášteříčkem
Kostel z roku 1478 s kaplí sv. Barbory a kaplí sv. Porcinkule. Roku 1478 založil Jindřich IV. kostel a vystavěl klášter a předal ho františkánům. Roku 1619 byli františkáni vyhnáni protestanty a kostel zapálen. Znovu byl zřízen Vilémem Slavatou.
Kostel a kaple sv. Maří Magdaleny
Kostel sv. Maří Magdaleny je zřejmě nejstarším chrámem v Jindřichově Hradci, zmiňován je již ve 13. století. Byl založený Jindřichem I., který udělil patronátní právo k jeho postavení řádu Německých rytířů.
Kostel Českobratrské církve evangelické
Kostel, ve kterém sídlí jindřichohradecký sbor ČCE, byl postaven v roce 1906.
Kostel sv. Jana Křtitele
Gotický kostel vznikal postupně od 3. čtvrtiny 13. století, kaple sv. Mikuláše je označována za perlu vrcholné gotiky v jižních Čechách. Kostel slouží jako koncertní síň, jižní boční loď kostela využívá muzeum k výstavním účelům.
Sousoší Nejsvětější Trojice
Sousoší Nejsvětější Trojice (Nanebevzetí P. Marie) na Náměstí Míru pochází z let 1764–1766. Dvacet metrů vysoký sloup je typickým produktem baroka, jeden z mnoha tzv. mariánských sloupů (morových), stavěných s podporou katolické církve na našich náměstích.
Nežárecká brána
Nežárecká brána – je podobně jako pozdější přilehlý bývalý jezuitský seminář – prvkem městského opevnění. Z původních tří městských bran se zachovala právě jen tato jediná, dříve též nazývaná Linecká.