Židovský hřbitov
Jihozápadně od města na výšině nad levým břehem Nežárky, kdysi části panské zahrady sloužící jako sokolnické cvičiště, byl okolo roku 1400 založen židovský hřbitov. V 16. století došlo k jeho rozšíření, v roce 1773 byl ohrazen zdí. I když židé žili v Jindřichově Hradci již od konce 13. století, kdy Oldřich z Hradce získal od krále Václava II. právo usadit ve městě osm židovských rodin, nejstarší dochovaný náhrobek tradiční kvadrátní formy pochází z roku 1638. K zajímavějším z dalších čtyřiceti kamenických prací ze 17.-18. století se řadí manželský náhrobek ve tvaru Mojžíšových desek z doby 1729 až 1731, dva náhrobky se symbolem žehnajících rukou (kněžská rodina Kohenů) z let 1769 a 1772 , z mladších pak náhrobek s Davidovou hvězdou z roku 1809 (Jakutil, syn Šemuela levity). Židovské ghetto tvořilo několik domů v dnešní Školní ulici, na nároží s ulicí Kostelní vznikla po polovině předminulého století synagoga ( dnes kaple Církve československé husitské) v průčelí s gotickými okny a románským vlysem ve štítě (č.p. 188/I).
