Procházky po jindřichohradeckých domech
Ve zdech jindřichohradeckých domů jsou vryty momenty spjaté s osudy jejich obyvatel. Při vašich procházkách městem míjíte takových domů spousty a mnohdy málokdo z vás tuší, co se za jejich zdmi skrývá za stopy minulosti, kterou zanechal ať už člověk zcela obyčejný nebo osobnost kulturně, politicky či jinak významná.
Kdyby tak jindřichohradecké domy mohly vyprávět! Jistě by leccos návštěvníkům s otevřeným srdcem alespoň našeptaly. Pokusíme se vám to po částech zprostředkovaně povědět alespoň my.
Dnes vám představíme Šetkovu vilu. Jedná se o patrovou budovu ve svahu, viditelnou hlavně přes rybník Vajgar. Postavena byla koncem 19. století, podle Jana Muka v roce 1878. Část orientovaná do Vídeňské ulice, je přízemní, s historizujícím průčelím o sedmi osách. Střední zapuštěná část tvoří zastřešenou verandu, vstup je na střední ose. Celý objem stavby uvidíme z opačné strany přes Vajgar. Stavba je zajímavá hlavně svou nedlouhou historií.
Historie:
Postavena z nadání manželů Rudolfa a Terezie Šetkových. Budovu tuto odkázal obci k účelům vzdělání a vychování rodák zdejší Rudolf Šetka (16. 4. 1828 – 3. 4. 1879), hlásá pamětní deska nad vchodem do této malé, nádraží připomínající, budovy nad Vajgarem. Rudolf Šetka se zúčastnil v březnu 1848 jako důstojník studentské legie ve Vídni bojů proti Metternichově vládě. Zde se také bohatě oženil a po návratu nechal v roce 1873 postavit tento dům, který měl sloužit jako středisko české vlastenecké společnosti. Na straně k Vajgaru zde bylo první veřejné kluziště a z podnětu Rudolfa Šetky vzniká v roce 1874 první český „Bruslařský klub Jindřichův Hradec“, v Praze až o rok později. Vstup na kluziště byl při pohledu z ulice po levé straně domu; před zahájením provozu měřil městský strážník navrtáním sílu ledu.
Rudolf Šetka neměl děti, proto odkazuje dům městu; bydlí v něm následně policisté městští úředníci, a také např. rodiče MUDr. Jindřicha Hermanna, pozdějšího primáře hradecké nemocnice, který za 2. světové války zachraňoval životy židovským spoluvězňům v Osvětimi. Část svého dětství zde prožila s dědečkem rovněž spisovatelka Helena Longinová, autorka řady románů, pro které jí byl často inspirací Jindřichův Hradec.
Syn Rudolfova bratra, stavitele Matěje Šetky – opět Rudolf – obhospodařoval několik desítek hektarů polností v místech dnešního sídliště Vajgar – odtud „Šetkova pole“. Z rodiny Šetků zde ale už nikdo nebydlel, i když se v ní ještě čtyřikrát objevuje křestní jméno Rudolf jako pocta Rudolfu I.
Soutěžní otázka: V jakém roce vznikl v našem městě první Bruslařský klub Jindřichův Hradec?
Odpovědi najdete v textu článku na webu www.infocentrum.jh.cz a nebo v knize Pod střechami domů, která je v prodeji v jindřichohradeckém infocentru v Panské ulici (až bude zase otevřeno :-). Správné odpovědi zasílejte do středy 27. ledna 2021 na email info@jh.cz. Ze správných odpovědí bude vylosován a mailem zpětně informován jeden výherce výše zmíněné knihy, kterou vydalo město Jindřichův Hradec.
