Jindřichohradeckou procházkou k Ledererově vile

Cestou klášterskou branou při jindřichohradeckých procházkách narazíme po pravé straně na Ledererovu vilu čp. 100 II
Ledererova vila čp. 100 II
Architektura
Ledererova vila byla postavena v roce 1904 s částečným využitím některých konstrukcí předchozího mnohem staršího domu, přestavěného v klasicismu. Vila je vystavěna v secesním slohu, jejím autorem je Otakar Novotný, žák Jana Kotěry. Vila je přizemni dům se segmentově vybíhajícím rizalitem, nad kterým se zvedá vysoký trojúhelníkový štít s lodžií. Štít je zhruba v levé třetině průčelí. V nesymetrické kompozici průčelí se Novotný inspiroval anglickou vilovou architekturou, v členěni fasád, rostlinných ornamentech a řešení kovových mříží a dřevěných trámů je patrny vliv Jana Kotěry. Stavba má střídmou secesní barevnost a zachované interiéry, včetně zajímavého schodišťového zábradlí. Nejnáročnější interiér představuje jídelna, zasahující do rizalitu. K domu patři i pěkná zahrada. Dům je nádhernou ukázkou české secese. Dochoval se mimo jine díky zdařilé rekonstrukci z roku 1997.
Historie
Stojí na novoměstském předměstí, které začalo být zastavováno na přelomu 15. a 16. století. První městská kniha pro tuto oblast - „Staré knihy Novoměstské“- je datována roku 1551, v době pana Jáchyma z Hradce. Nicméně zápisy svědčí o tom, že nějaké domy zde staly již před tímto datem. Nejstarší písemná zpráva o domě čp. 100/II se nachází ve výše uvedené knize. Vlastníkem domu byl až na výjimky do roku 1748 rod Sládků; v tomto roce se vdova po Andreasu Sládkovi vdává za Antonina Svobodu, přičemž „vdova má po své smrti odkázat dům tomu dítěti, které se k ní bude nejlepší chovat“. Jedním z dalších majitelů se stal v r. 1847 Johann Linek, sládek a švagr sládka Smetany (otce hudebního skladatele). Začal zde stavět terasovitou zahradu se skleníky, ale pro dluhy stavbu nedokončuje... Advokát Eduard Lederer, přítel a spolupracovník Masaryka, byl jedním z dalších vlastníků. Dům dává v r. 1904 přestavět významným pražským architektem profesorem Otakarem Novotným, autorem pražského „Mánesu“, v secesním slohu. Za 2. světové války sloužil dům jako ubytovna Hitlerjugend. V 90. letech minulého století kupují zchátraly dům manžele Řeřichovi, kteří s finanční pomocí města uskutečňují nákladnou přestavbu a vracejí domu jeho secesní tvář. Uzavřen udržovanou zahradou vytváří oázu klidu mezi Pražskou a Miřiovskeho ulici.
Soutěžní otázka: K jakému účelu sloužil dům za 2. světové války?
Odpovědi najdete v textu článku na webu www.infocentrum.jh.cz a nebo v knize Pod střechami domů, která je v prodeji v jindřichohradeckém infocentru v Panské ulici (až bude zase otevřeno). Správné odpovědi zasílejte do středy 10. února 2021 na email info@jh.cz Ze správných odpovědí bude vylosován jeden výherce výše zmíněné knihy, kterou vydalo město Jindřichův Hradec.